27.07.2021 19:55
| Profil autora a články: Erich Ponza
Párty. Ať už je zábava v plném proudu, nebo naopak potřebujete prolomit ledy a ujistit se, že se všichni dobře baví, stolní hry jsou skvělým pomocníkem. Díky nim můžete nahnat na jediné místo do všech koutů rozuteklou společnost a pak už nechat soutěživost a týmového ducha, ať se postarají o zbytek.
Párty hry nejsou tak docela žánr sám o sobě. Například od takové strategické hry se dá očekávat vybičování taktického myšlení, jenže co přesně nebo koho přesně by měla vybičovat taková party hra? Ve skutečnosti jsou párty hry dosti zajímavá směsice různých stolních her, které především vynikají svou jednoduchostí, aby nebylo třeba ztrácet čas popisováním pravidel. Dalším důležitým faktorem (i když ne nezbytným) je humor. Čím přisprostlejší téma a praštěnější obrázky, tím větší úspěch zpravidla sklidíte. Nuže pojďme se podívat moji volu top párty her, které se spolehlivě postarají o zábavu na nejedné rodinné zábavě, nebo slezině s kamarády.
Mathew Inman
Výbušným koťátkům je skoro nemožné se vyhnout, pokud alespoň trochu hrajete deskové hry. S jistotou je najdete v každé správné čajovně, nebo deskovkovém klubu. Jednoduchá pravidla, potrhlé ilustrace a možnost škodolibě škodit vašim soupeřům jsou zkrátka zaručeným receptem na popularitu i mezi svátečními hráči. Svědčí o tom i fakt, že na Kickstarter kampaň, která stála u jejich zrodu, se složilo nejvíce lidí v historii.
Od té doby Matthew Inman stojící za proslulými potrhlými ilustracemi, propůjčil svůj unikátní styl mnoha dalším hrám. Právě proto toto místo na seznamu není zasvěcené pouze jedné jediné hře z jeho dílny, ale hned několika Každá z nich skýtá unikátní herní zážitek, ale jedno mají společné: svou unikátní bizarností jsou ideální volbou na každou správnou párty s vašimi kamarády.
Jak už bylo výše zmíněno, právě výbušnými koťátky to celé začalo. Hra funguje na principu ruské rulety, kdy se do balíčku karet zamíchá výbušné koťátko. Pokud si jej některý z hráčů lízne. je vyřazen. Balíček se skládá z karet s různorodými efekty jako například přeskočení líznutí karty, nebo naopak donucení protihráče, aby si karet líznul více. Tím se zvyšuje pravděpodobnost, že právě na něj zbyde koťátko. Ve hře jsou také karty “zneškodni”, které zachrání před vyřazením líznutím vybuchujícího kotěte z balíčku. Kartička Nene pak dokáže spolehlivě zhatit plány vašich soupeřů tím, že zruší efekty jejich karet.
Pokud je všem hráčům již 18 roků, pak jistě ocení i NSFW (nevhodné do práce), vydání. Ilustrace v tomto samostatně hratelném rozšíření jsou okořeněné o pořádnou dávku politicky nekorektních, nevhodných a přisprostlých obrázků. Ideální kombinace k navození bujaré zábavy v případě, že už je párty v plném proudu.
Výbušná koťátka: Párty Karty: Pokud jste se sešli ve větším množství lidí, pak je toto skvělá volba. Jedná se totiž o obsáhlejší vydání původních Výbušných koťátek. Zatímco originál je určen pro 2 až 5 lidí, tohle balení s úctyhodným počtem 122 karet je určeno až pro 10 hráčů. Jestli se vám rodinná oslava s počtem hlav trochu vymkla z ruky, nezbývá než nechat vybuchující koťátka, ať dělají co umí nejlépe.
O Bears vs. Babies jsme již článek zveřejnili dříve. Od té doby jsme se ale dočkali i českého provedení. První myšlenkou většiny z vás jistě bude, že se vžijete do role neviňátek a budete se bránit útokům nelítostných šelem. Opak je však pravdou. Tyto mimina jsou zlovolná stvoření, která napadla úctyhodná a spořádaná monstra. Těm teď nezbývá, než se proti nim bránit.
Hra spočívá v tom, že s pomocí kartiček vyobrazující monstrózní části těl skládáte dohromady co nejsilnějšího potvoráka. Jakmile máte úspěšně složenou příšerku, jako například štiku v luxusním obleku v děsivých kočičích bačkůrkách a motorovou pilou místo ruky, můžete vyrazit do boje a kosit ty malá děsivá stvoření. Na konci vyhrává ten nejúspěšnější likvidátor postrachů v plenkách.
Bum Bum Burrito odpovídá na otázku, na níž jste nevěděli, že potřebujete znát odpověď. Jak by asi vypadala přestřelka s burritem? I přesto...mnozí z vás jistě někdy v koutku duše zatoužili hodit jídlem po některém členovi rodiny, či kamarádovi. Teď máte záminku si to beztrestně vyzkoušet díky téhle kombinaci karetní hry a vybíjené.
Hráči se usadí kolem stolu. Mezi každou dvojicí hráčů se vytvoří hromádka karet. Doprostřed stolu se umístí další dvě hromádky, žetony burrito modřin a hlavně dvě gumová burrita. Všichni začínají s pěti kartami na ruce. CÍlem je vytvořit co nejvíce trojic stejných karet. Nehraje se však na kola a všichni si lížou karty z hromádky po pravé straně a pokládají karty na hromádku na levé straně jak rychle to jen jde. Karty tak bez ustání kolují kolem stolu. Pro případ, že by se některý z hráčů zpožďoval a jeho hromádka vyschla, jsou ve středu stolu umístěné společné balíčky, ze kterých je možné si v případě nouze také dolízávat.
Zatím to vše zní jako pěkně nudná idylka. Tady vstupují do hry speciální karty, kterých jsou 3 druhy. Jakmile nasbíráte trojičku, vyložíte ji před sebe a zvoláte burrito rvačka, burrito válka, nebo burrito duel. Pak nastane jedna ze tří možností:
Burrito rvačka! - Mezi hráči nalevo a napravo od vás vypukne burrito rvačka. Musejí co nejrychleji chňapnout po burritu, hodit jej po sobě a ten první, kdo je zasažený dostává burrito modřinu (za ty jsou na konci hry mínusové body).
Burrito válka - Začne bitva s burrity mezi všemi hráči u stolu, kromě vás samozřejmě. První zasažený obdrží burrito modřinu.
Burrito duel - Vyberete dva hráče. Ti se k sobě postaví zády a poté, co jim odpočítáte 3 kroky se otočí a vrhnou po sobě burrita navzájem.
Bum bum burrito se hraje na 2 kola. První vítěz obdrží placku “bojte se” a stává se z něj tak terč. Pokud totiž vyhraje i druhé kolo je z něj absolutní vítěz. Pokud by vyhrál kdokoliv jiný o vítězi se rozhodne skrze burrito duel!
K dostání je i venkovní provedení Extreme Outdoor Edition se zvětšenými kartami a gigantickým (90 centimetrovým) nafukovacím burritem. Ideální zábava na grilovačku na zahradě (jen bacha abyste gril i špekáčky nesbírali ze země), nebo k vodě.
Černé Historky
“Vrah, který vyvraždil čtvrtinu lidstva.”
Tak právě před podobné hádanky budete postaveni ve hrách ze série Černé historky. Morbidní, vtipné a bizarní zločiny a nehody se budete snažit rozluštit se svými spoluhráči, zatímco neúprosný vypravěč vám bude s poťouchlým a škodolibým úsměvem odpovídat na vaše otázky pouze ano a ne. Pravděpodobně se pořádně zapotíte, než se dovtípíte. že masovým vrahem z hádanky nahoře je ve skutečnosti Kain (po jehož zločinu na Zemi zbyli už jenom Adam a Eva).
Hra samotná je určena pro 2 a více hráčů a probíhá tak, že si vypravěč vylosuje jednu kartu a přečte kryptický popis události na líci karty ostatním hráčům. Zpravidla je to krátký a zavádějící výklad nějaké nešťastné (ale zábavné) události. Na rubové straně se pak nachází popis celého příběhu, vykládající, co se doopravdy stalo. Rubovou stranu však zná pouze vypravěč. Hráči s jeho pomocí pak spolupracují při snaze rozluštit záhadu.
Hádající mohou vypravěčovi pokládat otázky, na které jde pouze odpovědět ano či ne. Postupně se tak snaží odhalit, co se doopravdy stalo. Je pak vypravěčově uvážení, zda tápajícím jejich pátrání usnadní a tu a tam třeba poskytne malou nápovědu. Jakmile hráči záhadu vyřeší, vypravěč jim přečte celou zadní stranu karty s celým příběhem.
Z této série můžete nalézt na partnerském e-shopu Veselý drak dvě tématicky zaměřená vydání.
Pokud je bujará zábava v plném proudu, jistě nikoho nepohoršíte s tímhle lechtivě zaměřeným vydáním obsahujícím 42 příběhů spalující vášně, 18 osudných afér, 9 podvedených manželů a manželek, dva transvestity a jednoho sňatkového podvodníka. To vše na 50 kartách obsahujících záhady, provokujících představivost a vyvolávající spousty otázek. Třeba taková záhada ukončeného přátelství, kdy Rolf musel zemřít, protože Anna a Matěj si užívali sex, jistě probudí k životu fantasii nejednoho hráče. Není jistě nutno dodávat, že věková hranice je nastavená od 18 let.
Pokud však obsahuje vaše partička někoho nezletilého, nebo nejste ochotni hrát lechtivou variantu v kruhu rodinném v přítomnosti vašich tetiček, strýčků a bratránků, pak jsou tu ještě Osudové chyby. Od trapasů, nešťastných nehod až po zbytečná úmrtí, na těchto kartách najdete co se stane, když se vám smůla opravdu lepí na paty. A jelikož je většina lidí stiženo škodolibostí a každý se rádi zasmějeme cizímu neštěstí s notnou dávkou euforie, že se nestalo právě nám, jistě budou i těchhle 50 Černých historek zdrojem spousty zábavy.
Tato morbidní, politicky nekorektní a vůbec pro vaši karmu nevhodná záležitost rozhodně není pro každého. Pokud ale máte rádi černý humor a jste už předem smíření, že i po jedné jediné partičce do nebe rozhodně nepůjdete, pak je to hra jako dělaná pro vás.
Za vznikem stojí autoři Cyanide & Happiness - což jsou komiksy a animace s velice nekompromisním humorem, který si zkrátka nebere servítky a který promítli právě i do tého hry. Projekt byl realizován za pomocí kampaně na Kickstarteru. Ta byla velice úspěšná a podpořilo jí 55 tisíc lidí, kteří dohromady přispěli více než 3,5 miliony dolarů.
Komu zvoní tramvaj je určena pro skupiny o velikosti 3 až 13 hráčů a to ve věku od 15 let. Herní princip je založený na tramvajovém dilematu - myšlenkovém experimentu zaměřeném na lidskou etiku. Ten je tady však dovedený do extrému. Jeden hráč se totiž stává strojvůdcem tramvaje a dva týmy hráčů se snaží jej přemluvit ať přejede lidi nacházející se na kolejích týmu protihráčů. Týmy se střídají k přikládání karet k aršíku s výhybkou a dvěma tratěmi kolejí.
Ve hře jsou 3 druhy karet:
Karty pozitivní, kdy jen úplné monstrum by přejelo osoby, které se na nich nalézají, jako například Ježíš Kristus na novém světovém turné, nebo skaut pomáhající ohrožené želvě bezpečně přejít koleje.
Na koleje svých soupeřů umisťujete existence, které by strojvůdce naopak přejel s chutí, jako třeba kámoš, co vám dopředu prozradí děj všech filmů a seriálů, nebo vynálezce her s mikrotransakcemi.
Je tu ještě třetí druh doplňkových karet, které upravují karty již zahrané. Možná, že strojvůdce byl odhodlaný přejet svého rasistického strýčka, ale jistě si to dobře rozmyslí, když se dozví, že vraha strýčka osobně pomstí samotný Batman.
Jakmile jsou všechny tyto karty zahrány nastává konstruktivní debata (čtěte hádka), kdy se snažíte důmyslnými argumenty (čtěte morálně pofidérními metodami) donutit strojvůdce vybrat si právě trasu protistrany. A právě v tomhle momentu tato hra skutečně zazáří. Karičky samy o sobě jsou sice vtipné a často i humorně ilustrované, ale hlavním zdrojem zábavy je interagování a argumentování mezi hráči. Poté následuje rozhodnutí a tým, který prohraje sklidí žetony reprezentující, že mají na rukou krev lidí, které nedokázali zachránit. Následně se volí jiný strojvůdce a týmy hráčů se promíchají. To zajišťuje, že skutečným cílem není vyhrát, ale užít si co nejvíce provinilé zábavy se svými přáteli, kdy se ujistíte, že na opuštěném ostrově byste nechtěli skončit ani s jedním z nich.
Než se pustíme do povídání o této zábavné párty hře, rádi bychom poprosili všechny čtenáře mladší osmnácti let, aby postoupili ke čtení popisku další z party her. Shit Happens má věkové doporučení nastavené 18+.
Taky si občas připadáte jako profesionální smolaři? Ptáte se sami sebe, čím jste si to všechno zasloužili? Možná vás i napadlo, že kdyby vás smůla mohla živit stejně dobře jako štěstí, jste už dávno za vodou…
Byl bych se ochoten vsadit, že takové tragické historky schováváme v rukávu všichni. Jednu nebo dvě, možná tři anebo taky mnohem víc. Kdybychom si je tady společně vyprávěli, možná by se našly takové, na kterými bychom se hezky od srdce zasmáli, nad jinými by se nám tajil dech. Tohle se opravdu stalo? No, buďme k sobě upřímní. Špatné věci se dějí. Dějí se všem. Tak to prostě je.
Karetní hra Shit Happens stojí právě na takových událostech. Každá z dvou set karet na sobě nese motiv nějaké tragédie a číslo – tzv. misery index. Ta čísla se nachází v rozmezí 0,5 – 100 a jedná se o jakýsi percentil mizernosti. Uvedeme příklad:
Na jedné kartičce stojí „Nevyléčitelná škytavka“ a pod tím „88“. Škytací problém popisuje životní mizérii a číslo 88 říká něco ve smyslu „Mít nevyléčitelnou škytavku – to je horší, než 88 % jiných věcí, které mě v životě mohou potkat.“
Možná se v duchu ptáte: „A kdo o těch číslech rozhodl?“ Tvůrci hry při jejím vývoji oslovili řadu odborníků – psychologů, vztahových poradců, kariérních poradců, sociálních pracovníků atd. – aby za ně kartičky ohodnotili. Sam autoři na adresu těchto respondentů uvedli: „Trust us - they know their shit.“
Než si řekneme něco málo o velmi jednoduchých pravidlech, rádi bychom ještě navázali na poslední větu předchozího odstavce. Karetní hra Shit Happens je k dostání pouze v angličtině. K hladkému průběhu však nepotřebujte ovládat jazyk na úrovni rodilého mluvčího. Text je velmi jednoduchý a navíc jej vždy doplňují názorné (a vtipné) ilustrace.
Teď již tedy k samotným pravidlům. U stolu se váš může sejít nejvýše osm, nejméně dva. Jak jsme již uvedli, všichni zúčastnění by měli být starší 18 let. Na úvod každý z hráčů dostane z řádně zamíchaného balíčku tři karty. Ty pak všichni odhalí lícem vzhůru, navíc je seřadí vzestupně podle rostoucího misery indexů. A škodolibá zábava může začít!
Každé kolo je ze zúčastněných vybrán jeden vypravěč. Ten vezme novou kartu z balíčku, podívá se na ni a nahlas všem přečte událost kterou popisuje. Index si nechá pro sebe. Hráč po jeho levici (nebo pravici, podle domluvy) řádně prozkoumá svou výchozí trojici a zapřemýšlí, kam mezi své tři karty by novinu zařadil. Jinými slovy má před sebou například karty:
„Hrozný sestřih: 11,5“; „Zubní kaz: 28,5“ a „Zůstat nahý a mít zamknutý dům: 36,5“.
Nová událost: „Přistihnout rodiče při sexu“.
A hráč se sám sebe ptá: „Je přistihnout rodiče při sexu horší, než mít zubní kaz? A pokud ano, je to horší, než zůstat venku nahý?“
Jakmile je rozhodnutí dokonáno, ukáže prstem mezi dvě karty. Vypravěč zkontroluje misery index a zhodnotí, zda jeho protivník tipoval správně. Pokud ano, kartu mu dá. Takový hráč pak bude mít do budoucna těžší rozhodování, protože událost nebude pokládat mezi tři karty, ale čtyři. Pokud jeho odhad však nebyl správný, tipuje další hráč v předem dohodnutém směru, a to tak dlouho, než buď karta někomu zůstane, nebo dokud se neuzavře celý kruh. Tím kolo končí a roli vypravěče na sebe přejímá další ze zúčastněných.
Hra končí ve chvíli, jakmile má před sebou někdo správně seřazených 10 karet. Ten se pak stal pomyslným králem všech těch „ne-moc-pěkných“ událostí.
Honorable mentions
Na konci článku přikládám párty hry, které dle mého na tento seznam patří a o kterých jste se mohli dočíst již dříve ať už na tomto webu, nebo příbuzných stránkách Cmus.
Mysleli jste si, že jednorožci jsou veskrze čistá a roztomilá stvoření? Chyba lávky! Brzy se přesvědčíte, že bitvy mezi jednorožci jsou destruktivní, nelítostné a...i přesto zpropadeně roztomilé. O hře jste se mohli již dočíst v článku o Unstable Unicorns (Labilní jednorožci).
Cílem hry je ve vaší stáji nashromáždit určité množství jednorožců. Průběh hry je přitom jednoduchý. Jednu kartu líznete a jednu kartu hrajete z ruky.
Ve hře jsou karty kouzel s okamžitými efekty, karty vylepšení, které poskytují vaším stájím stálé výhody a nakonec karty zhoršení, škodící dlouhodobě vašemu soupeři. V balíčku se také setkáte s kouzelnými jednorožci, kteří mají speciální schopnosti a obyčejnými jednorožci, kteří nemají sice žádné dovednosti, ale i tak jsou okouzlující a rozkošní. Nesmím také zapomenout na kartu Ihaha, kterou lze zahrát v reakci na soupeřovy karty a tak zrušit jejich efekt.
Jelikož jsou prázdniny v plném proudu určitě doporučím Travel Edition, která je ideální na cesty díky zmenšenému cestovnímu provedení. Oproti originální verzi se 135 kartami v sobě toto příhodně kompaktní balení ukrývá 82 karet. Jestli vám nevadí, že toto vydání je zatím dostupné pouze v angličtině, určitě se pro něj ve vašem kufříku místo najde.
O hře Activity jsem se již zmiňoval v článku o nejlepších rodinných deskových hrách. Myslím si, že si ale zaslouží místo i tady. Souboje v týmech, pantomima, kreslení a popisování různých termitů - Activity je nejen ideální ke krácení času s rodinou, ale také vyblbnutí se s vašimi kamarády. Jsem si totiž naprosto jistý, že při popisování kancelářské sponky za pomocí pantomimy není možné udržet vážnou tvář.
Z tohoto výběru párty deskovek jsou tou nejvíce vážnou hrou zaměřenou hlavně na potrápení vašich mozkových buněk při hledání asociací a odhadování myšlenkových pochodů vašich souputníků.
Na stůl se rozprostře do čtvercové sítě karty se slovy. Pod nimi se ukrývají buď červení, nebo modří agenti. Úkolem červeného a modrého týmu je pak identifikovat a zkontaktovat operativce svojí barvy. Každý tým má jednoho hlavního agenta, který ví, pod kterými slovy se nacházejí kteří agenti i civilisté. Svému týmu vždy oznámí jedno slovo, které dle jeho souvisí s některými slovy rozloženými na stole a také číslo udávající počet karet,
Závěrem
Ať už jste fanoušek deskovek, nebo příležitostný hráč, párty hry se zkrátka zavděčí každému. Jsou jednoduché na naučení a hlavním účelem není vyhrát, ale hlavně si užít co nejvíce zábavy. Navíc co si budeme povídat - u kousků jakými jsou například Komu zvoní tramvaj je pár skleniček a všeobecné rozjaření nespornou výhodou. Pokud vás některá z těchto jednoduchých kompaktních her zaujala, pak neváhejte zavítat do eshopu Veselý drak. A pokud vás nic z článku nenadchlo, třeba vaše oko upoutá jiná hra z přehledových článků, které vyšly již dříve:
Desková hra Talisman: Dobrodružství meče a magie
Talisman byl vždycky super. Uvažuji nad tím, že si jej pořídím...
všechny komentářePlyšáci Pokémon, aneb hračka pro každého
Plyšáci jsou super. Nejraději mám Eevee!
všechny komentáře